Dva Podivné Příběhy O Bezdomovcích

Obsah:

Video: Dva Podivné Příběhy O Bezdomovcích

Video: Dva Podivné Příběhy O Bezdomovcích
Video: videoKral zebraku.flv 2024, Březen
Dva Podivné Příběhy O Bezdomovcích
Dva Podivné Příběhy O Bezdomovcích
Anonim
Dva podivné příběhy o bezdomovcích - bezdomovci, bezdomovci, mystika, hřbitov, žebrák, zmizení
Dva podivné příběhy o bezdomovcích - bezdomovci, bezdomovci, mystika, hřbitov, žebrák, zmizení

Mezi příběhy o paranormálních jevech existuje zvláštní kategorie spojená s lidmi bez domova, když jednoduše - s lidmi bez domova. Člověk má dojem, že někdy jsou mezi bezdomovci „maskovaní“lidé s nadpřirozenými schopnostmi, nebo dokonce lidé vůbec …

Obecně to vypadá docela logicky - kdo z obyčejných lidí věnuje zvláštní pozornost bezdomovcům? Nejčastěji se prostě snaží nevšimnout si a držet se od nich dál. V podobě bezdomovce proto můžete žít i v centru města a nepřitahovat na sebe velkou pozornost.

Bezdomovci ze hřbitova

Bydlím na malém městě a tady se zvěsti šíří velmi rychle. Naším hlavním fámem je místní bar, který můj otec často navštěvuje. A dva týdny předtím, než se tato věc stala, mi otec řekl, že lidé v baru říkají, že se na našem hřbitově dějí podivné věci.

Image
Image

Hřbitov se nachází přímo na okraji temného a hustého lesa a trvá to asi dvacet minut autem, než se k němu dostanete z centra. Otec říká, že lidé v baru, kteří šli na hřbitov připomínat své příbuzné, tam začali vidět velmi podivného a děsivého bezdomovce.

Tento zadek je vyděsil natolik, že mu v přestrojení za zadku říkali „prostředník smrti“. V zásadě chodil mezi hroby a jedl chléb, který tam lidé nechali.

Zpočátku jsem tomu všemu nevěřil, ale pak jsme se s přítelem rozhodli, že tam půjdeme sami a uvidíme bezdomovce na vlastní oči. Když jsme se tam dostali, bylo tam několik obyčejných návštěvníků a bezdomovec nebyl vidět, ale rozhodli jsme se počkat. uplynulo několik hodin, návštěvníci odešli a nyní jsme viděli tohoto muže. Byl starší, zarostlý, s plnovousem a seděl na lavičce na okraji pole.

Vedle něj ležela hromada igelitových tašek a krabička cigaret. Můj přítel se nebál k němu přistoupit a pak ho nazval špatným slovem. Stáhl jsem ji zpět a řekl jí, aby se k němu nepřibližovala, protože to může být maniak nebo šílený narkoman. Ale šla k němu znovu a teď rozdrtila jeho krabičku cigaret nohou.

Poté mu začala klást různé otázky a on mlčel, načež řekla, že ho zasáhne, pokud jí neodpoví. Poté bezdomovec vstal, řekl jí větu „Hanbíš se v očích božích“a pak odešel.

To všechno mi dělalo starosti, řekl jsem svému příteli, že tenhle zadek může být nějaký mnich nebo dokonce kněz a že pak řekne lidem, že se mu vysmívá, a všichni nám budou nadávat. Přítel mě začal ujišťovat, že se mýlím, že mnich nebo kněz takhle nesedí s taškami a cigaretami, a pak jsme odešli přenocovat k ní domů.

Spali jsme ve stejné posteli, probudil jsem se uprostřed noci a hned jsem uviděl černý lidský stín, který stál vedle postele na boku mého přítele. Pokusil jsem se vstát, ale nešlo to, a mezitím stín chytil moji kamarádku za hlavu a začal ji otáčet tam a zpět. Pak jsem usoudil, že je to všechno jen zlý sen, obrátil jsem se na druhou stranu a pokračoval ve spánku.

Druhý den ráno vypadal můj přítel velmi bledě a nemocně. Zeptal jsem se jí, jak spí, a ona řekla. že v noci vůbec nespala a že měla problémy s dýcháním a srdečním tepem. Měl jsem velký strach, ale o nočním vidění jsem jí nic neřekl. Pak jsem šel do svého domova, ale i teď cítím vedle sebe něčí přítomnost.

Podivný zadek na invalidním vozíku

Bydlím v Portlandu ve státě Oregon, vedle našeho domu je supermarket 7-Eleven a za ním malý kopec. Abyste na něj vystoupali, musíte jít po strmé silnici podél nábřeží a chodilo tam jen málo lidí, protože na vrcholu tohoto kopce přespali bezdomovci.

Ve dne přišli do supermarketu a seděli tam a žebrali. V našem městě jako celku je velký problém s bezdomovci, asi 6 tisíc z nich prostě spí na ulici, i v zimě další 3 tisíce žijí v přístřešcích nebo opuštěných autech.

Image
Image

Ten den jsem opustil supermarket a uviděl bezdomovce, který vypadal asi na 60 let a jeho vlasy nebyly šedivé. Měl obrovské modré oči, neobvykle obrovské, a díval se přímo na mě, když jsem seděl na invalidním vozíku v uličce. Rozhodl jsem se mu pomoci, vrátil jsem se do obchodu, koupil dvě láhve vody, balíček ořechů, párek v rohlíku a sodu. Pak se k němu vrátil a zeptal se, jestli chce jídlo a vodu. Řekl ano a já mu dal všechno.

Současně jsem si všiml mnoha zvláštností v jeho vzhledu. Vypadal jako šedesátiletá tenká, povislá kůže a shrbená, ale na kůži neměl žádné stařecké skvrny a dokonce ani vrásky. A na jeho těle nebyl vidět jediný vlas, jen na hlavě. Bylo to velmi nápadné, protože měl na sobě jen plavky a to bylo vše.

Jeho kůže byla velmi rovnoměrně opálená, jako profesionální opálení, vlasy vypadaly zcela přirozeně, nebyly obarvené a úhledně učesané. Neměl půl paže a půl nohy a pařezy byly extrémně úhledné, nebyly na nich žádné jizvy ani švy. Obecně vypadaly jako panenky, byly úplně hladké.

Když jsem viděl jeho pařez, opravdu mě to vyděsilo, všechno na tom chlapíkovi bylo nepřirozené. Přitom jeho židle nebyla elektrická, jak se v ní pohyboval pouze jednou rukou? Když jsem o tom přemýšlel, šel jsem ke svému autu, nasedl do něj a sjel uličkou.

Když jsem se ohlédl zpět, viděl jsem, že zadek sedí na stejném místě, kde jsem ho nechal, ale pak jsem se na okamžik doslova podíval jiným směrem, a když jsem se znovu podíval na zadek, nebyl tam, ODEJEL. Okamžitě jsem couvl na parkoviště a vše tam prozkoumal, zadek nebyl nikde vidět.

Nemohl vystoupat na kopec, bylo tam velmi prudké stoupání, i když oběma rukama by tam bylo těžké vylézt. Zvláště za chvíli! Obešel jsem celý obchod, rozhlédl se po parkovišti. Bezdomovec nebyl nikde k nalezení. Pak jsem šel do obchodu a zeptal se, jestli teď viděli toho muže na invalidním vozíku. Bylo mi řečeno, že ne. Nasedl jsem zpět do auta, prošel uličkou, obešel vše. Nebyl nikde k nalezení.

Už jsem ho nikdy neviděl a nevím, jak by mohl fyzicky opustit to místo v tak krátké době. A kam jít?

Doporučuje: