Chlupatí Opičí Muži Zaútočili Na Japonské Vojáky Během Druhé Světové Války

Obsah:

Video: Chlupatí Opičí Muži Zaútočili Na Japonské Vojáky Během Druhé Světové Války

Video: Chlupatí Opičí Muži Zaútočili Na Japonské Vojáky Během Druhé Světové Války
Video: Velká japonská válka / Dai Nippon teikoku - CZ celý film, český dabing, 1982, válečný 2024, Březen
Chlupatí Opičí Muži Zaútočili Na Japonské Vojáky Během Druhé Světové Války
Chlupatí Opičí Muži Zaútočili Na Japonské Vojáky Během Druhé Světové Války
Anonim

Stále není známo, s jakými tvory se japonští vojáci setkali na Šalamounových ostrovech a v Singapuru během bitev druhé světové války

Hairy Monkey Men Attack Japanese Soldiers during World War II - Yeti, Cryptid, Ape Man, Guadalcanal, Singapore
Hairy Monkey Men Attack Japanese Soldiers during World War II - Yeti, Cryptid, Ape Man, Guadalcanal, Singapore

Mnoho podivných tvorů po celém světě se uchýlí do jeskyní. Je možné, že spolu s hustými lesy jsou jeskyně jejich posledním útočištěm v našem světě, protože lidé jen zřídka lezou do jeskyní, protože se bojí uzavřeného prostoru a tmy.

Domorodí obyvatelé Guadalcanalu, který je součástí souostroví Šalamounových ostrovů, od starověku vyprávěli legendy o obrovském podsvětí, které existuje na úrovni mnohem nižší než jejich ostrov. Vstupy do tohoto světa mohou najít pouze ti, kteří přesně vědí, kde se nacházejí.

Tyto obrovské podzemní jeskyně jsou údajně domovem tisíců agresivních, obřích tvorů, které vypadají jako kříženec lidí a lidoopů. Dosahují výšky až 4 metry. Podle popisů vypadají tito chlupatí obři jako typičtí Yeti, Bigfoot, Jovi atd.

Byli viděni mnohokrát v minulosti a příležitostně jsou vidět dodnes. Věří se, že vchod do jejich úkrytů je ukryt někde v divočině tropické džungle na hřebeni. Neskrývají se neustále v kobkách, ale mohou žít venku. Poté staví dřevěné chatrče nebo primitivní chatrče se ságovými palmovými listy.

Image
Image

Někteří z těchto obrů jsou docela divokí, ale existují i jiní, kteří mají jakýsi organizovaný společenský řád. Většina pověstí směřuje k obrům žijícím pod horou Tatuwa, protože je obyvatelé okolních vesnic vidí velmi často. Ale ve skutečnosti, pokud začnete mluvit s jakýmkoli obyvatelem Guadalcanalu, rád vám řekne vše, co ví o obrech, a pokud něco neví, rychle najde správnou osobu.

Celkem jsou zde k vidění tři druhy obrů: nejvyšší mají černé, hnědé nebo zrzavé vlasy, které jsou velmi dlouhé, zejména na hlavě a zavírají oči. Na čele mají silně konvexní hřbety obočí, oči jsou načervenalé, nos široký a plochý a ústa také velmi široká. Také velmi špatně páchnou.

Ty menší velikosti mají na těle mnohem méně vlasů a ty nejmenší, asi 2,5 metru na výšku, jsou již lidem velmi podobné, pouze divoké. Přitom obrovští obři, když potkají menší obry, se je často snaží zabít. To znamená, že mezi typy obrů existuje nepřátelství.

Nyní přejdeme k hlavní části našeho článku. Během druhé světové války se zde v letech 1942 a 1943 odehrála slavná krvavá bitva o Guadalcanal. Spojenecké síly bojovaly proti japonským vojákům a ti často při pohybu džunglí zahlédli obří chlupaté opičí tvory.

Image
Image

Měli výrazné hřbety obočí, ploché nosy a široká ústa a obrovské ruce, ve kterých drželi kameny nebo primitivní hole.

Bylo oznámeno, že tito obři, pokud se k nim vojáci dostali příliš blízko, byli velmi agresivní a pokusili se zaútočit. Několik vojáků popsalo případy, kdy na ně běželo toto rozzuřené monstrum, a kulky to prakticky nevzaly, sotva si všimlo, jak do něj zasáhly.

Pokud obři nezaútočili, pak na něco čekali. Zvláště v noci. Když se toto stvoření (nebo několik tvorů) potulovalo po jejich táboře, slyšeli vojáci hlučné kroky a také slyšeli děsivé hlasité vytí podobné pláči.

Nejslavnější případy srážky chlupatého obra s japonskými vojáky se však nevyskytly na Guadalcanalu, ale v Singapuru. Tajemným kryptidům se přezdívalo „Opičí muž Bukit Timah“.

Image
Image

V přírodní rezervaci Bukit Tima jsou dnes někdy k vidění tajemná chlupatá stvoření a není divu, že se jedná o jediný kousek panenského lesa v Singapuru. Tato oblast zůstala nedotčena stovky let a přestože má pouze 1,64 kilometrů čtverečních, má úžasnou biologickou rozmanitost. Až do konce 19. století jste zde dokonce mohli potkat tygry.

Bytosti, které zde japonští útočníci viděli, byly popisovány jako relativně malé postavy od metru do výšky průměrného člověka, byly od hlavy až k patě zahaleny šedými vlasy a pohybovaly se na dvou nohách. Byli velmi agresivní a údajně jeden nebo dva mohli Japonci dokonce zabít a jejich mrtvoly pak odvezli někam ke studiu.

Často se věří, že si Japonci s chlupatými opičími lidmi skutečně spletli místní makaky pojídající kraby, kterých se zde hojně vyskytuje. Makakové pro Japonce však byli stěží trikem, protože krabi vypadají jako japonští makakové. Kdo zde tedy přesně Japonci viděli, je stále historickou záhadou.

Doporučuje: